Chrtnická mluva, která vychází z mysliveckých, zoologických a historických termínů z části obecně kynologických a z části

speciálně chrtnických, které sepsal František Špatný v knize Mluva myslivecká z roku 1876. Chrtnická mluva označuje části těla

chrta, jeho výstroj, vybavení chrtníka a činnosti běžné při chrtnictví.

​

Dotírat – když chrt dohoní kořist, chrt na zajíce dotírá.

Fretkování – individuální lov nebo hon na divoké králíky s chrty, za pomoci fretky.

Chrtníci – myslivci, kteří se věnují chovu, cvičení a užívání loveckých chrtů.

Chrtina – špatný chrt.

Chrt coufný – který se snadno přivolá.

Chrt hlavní – který sám bez něčí pomoci zajíce neb lišku chytí.

Chrt chvatný – který dotírá na kořist a hned ji chytí.

Chrt třmenný – který na smečce lovce na koni provází u třmenu.

Chrt ochrance – který zamezuje, aby ostatní psi lapeného zajíce neroztrhali.

Chrt smečkový – který se v čas polování nepouští ze smečky, např. mladý chrt.

Chrt pro vysokou honbu – chrti velkých plemen

Chrt pro nízkou honbu – chrti středních a malých plemen.

Chvat – uchopení zvěře chrtem.

Liškař – chrt lovící lišky.

Lovecký styl – typický způsob lovu konkrétního plemene chrta.

Lov po černé stopě – lov na hlíně či trávě.

Lov po bílé stopě – lov na sněhu.

Otočit zajíce – dotíráním přinutit zajíce k ostré změně směru běhu, často o 180o.

Společníci – dva nebo tři lovečtí chrti.

Schvácení chrta – je označení pro rhabdomyolýzu, ke které může dojít při extrémní svalové aktivitě nebo při přehřátí.  Dochází k poškození svalových buněk a nastane

                                           uvolnění obsahu myocytů do plazmy, které se projevuje myoglobinurií, tedy vylučováním tmavého pigmentu močí.

Selhání chrta – upuštění od pronásledování vlivem těžkého terénu nebo nedostatečného upevnění či utvrzení.

Šermování – znamená, že jeden z chrtů zajíce nepronásleduje přímo, ale snaží se mu odříznout únikovou cestu do krytu (zaplevelená oblast, remízek). Časté u afrických a

                              orientálních chrtů. U okcidentálních chrtů nežádoucí.

Upevňovat – navykat chrta k lovu zvěře, fixovat jej na kořist.

Utvrzovat – zvykat chrta na rychlejší a vytrvalejší běh za zvěří.

Vidět – říká se o chrtech, když zpozorují zvěř.

Vydávání – štěkání při pronásledování zvěře, u chrta není žádoucí.

Vyrážení – snaha loveckého chrta pronásledovat zvěř před smeknutím, není žádoucí

Zaběhnutí – ztráta loveckého chrta.

Záraz – záraz je usmrcení zvěře přerušením míchy a destrukcí mozku zabodnutím zavazáku do oblasti prvního krčního obratle, lidově řečeno za vaz. Zavazák musí být

                 ostrý a pevný, aby lehce pronikl a zvíře rychle usmrtil. (Stanovisko Ministerstva zemědělství z roku 2020:“ Byla-li zvěř poraněna při lovu (výkon práva myslivosti podle

                 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů), a došlo k zárazu či zapeření, šlo primárně o usmrcení podle § 5, odst. 2, písm. d), zákona na ochranu

                 zvířat. Použití chladné zbraně ve výše uvedených případech není zakázanou metodou usmrcování zvířat vyjmenované v § 5 odst. 5 zákona na ochranu zvířat, a není

                 považována za ubodání ve smyslu § 5 odst. 5 písm. c) zákona na ochranu zvířat. Přerušení míchy a destrukce mozku vedou k okamžité smrti zvířete, proto nelze záraz,

                 nebo zapeření považovat za ubodání ve smyslu § 5, odst. 5, písm. c) zákona na ochranu zvířat.“)

Zlomit chrta – poškození svalů, kostí nebo šlach při lovu nebo kvůli nadměrné námaze při utvrzování.

Dávič – chrt, který chycenou zvěř zadáví

Mačkal – chrt, který zvěř tiskne v mordě tak pevně, až jí poškodí a znehodnotí

Hrobař – chrt, který ulovenou zvěř zahrabává

Načínač – chrt, který ulovenou zvěř začne sám požírat nebo trhat

Mamlas – chrt, který ulovenou zvěř nedáví, ale hravě si s ní pohazuje

 

CHRTNICKÉ VYBAVENÍ A VÝSTROJ LOVECKÉHO CHRTA

 

Chrtnická spona – jednoduché zařízení na obojku chrta, které umožní jeho stažení a bezpečné vodění a uvolnění obojku, aby při běhu chrta neškrtil.

Obrtlík – dva kroužky spojené nýtem připevněné k obojku. Zabraňují stočení smeček.

Smečka – řemen, na kterém se chrti vodí na hon. S. bývá jednoduchá, dvojitá a trojitá.

Smeknout – pustit ze smečky. Chrti se smekají (pouští).

Smečkovat – chrty dávat na smečku.

Smečkovodný – chrt, který se dá na smečce dobře vodit.

Udička –koňský lonžovací bič s vábítkem sloužící k vytvoření fixace na kořist u štěňat.

Návnada – atrapa zvěře ze zaječí kůže sloužící ke zkoušení a tréninku chrtů. Není-li k dispozici zajíc, lze použít dospělého králíka divokého zbarvení.

Vlečka – návnada tažená navijákem mezi kladkami po dráze simulující běh zajíce.

Zavazák – všeobecně se jedná o kratší a užší typy loveckých nožů. Zavazák, někdy též nazývaný zarazák, je štíhlý nůž s pevnou čepelí, který se běžně využívá k zárazu

                         ulovené zvěře, zejména srnčí.

​

CHRTNICKÁ MLUVA – POPIS PSA

 

Běhy – nohy.

Čenich – nos.

Fena – samice.

Morda – tlama.

Oháňka – ocas u dlouhosrstých plemen.

Orientální chrt – africká a asijská plemena chrtů se zavěšeným uchem – závěsem.

Okcidentální chrt – evropská plemena chrtů s růžicově složeným uchem – slechem.

Pes – samec.

Prut – ocas u krátkosrstých a hrubosrstých plemen.

Praporec – prodloužená srst na bězích.

Přezka – zevní část pohlavního orgánu fen.

Pyj – pohlaví orgán psa.

Ráže – varlata psů.

Světla – oči.

Slechy – uši.

Tlapy – chodidla, u psů s prsty.

Závěs – zavěšené slecho psa – saluki, sloughi, azawakh.

Zvonění – mávání prutem.

Vlajka – delší srst na oháňce psů některých dlouhosrstých plemen.