top of page

CHRTNICTVÍ NEHMOTNÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ

Vznik chrtnictví, tedy lovu zvěře za použití cvičených chrtů, sahá až do období mladší doby kamenné. Na našem území byli chrti

prokazatelně využíváni, jako lovečtí psi, již v období Velkomoravské říše. Již tehdy byly zakládány první tzv. chrtnické dvorce.

V historických pramenech obce Labské Chrčice u Přelouče lze nalézt zmínku, že: „Kde nynější osada se nalézá, stával dvůr,

náležející knížeti Soběslavu I. Chovali v něm chrty.“ Ve stejném období se předpokládá vznik dalšího chrtnického dvorce, obce

Polní Chrčice u Ohařů.

 

 

 

Rekonstrukce českého chrtníka s chrtem z období 8. stol n.l. Nakreslil Jiří Brenner, podle nálezů na hradišti v Chotěbuzi. zdroj www.slovane.cz.)

 

Značná obliba lovu s chrty pokračovala i po zániku Velké Moravy (r. 907). Chrtníky u Přelouče, byly založeny pravděpodobně za

krále Vratislava II. (1033–1092). Využívání chrtů jako loveckých psů je na našem území zaznamenáno v mnoha literárních i uměleckých

dílech v průběhu celého středověku, novověku až do období moderních dějin.

Klub chrtníků byl založen v roce 2023 a jeho členové pokračují v uchovávání tradic a vědomostí o chrtnictví, které na území ČR

prokazatelně existovalo již v době Velkomoravské říše. Chrtnictví, jako umění lovu, se zachovalo do dnešních dnů i přes vznik daleko efektivnějších způsobů lovu. Chrtnictví totiž nebylo nikdy provozováno výhradně jako lov motivovaný pouze získáním kořisti,

ale od prvopočátku nese v sobě prvky kultury, porozumění a výjimečnosti.
 

Příprava k nominaci chrtnictví na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky začala sepsáním knihy

Chrtnictví – zapomenuté umění lovu. Klub chrtníků bude nositelem tohoto statku.

 

V případě, že v této snaze uspějeme, rádi se v budoucnu spojíme s chrtníky z Maďarska, Kazachstánu i ostatních zemí, kde je již chrtnictví uznáno jako národní kulturní dědictví a společně plánujeme požádat o zápis chrtnictví na seznam UNESCO. Mezinárodní úmluva UNESCO

má vyšší právní sílu než národní zákony, chrtnictví by tak požívalo právní ochranu a nebylo by možné jej zakázat v zemích, kde je zapsáno.

1 (1).jpeg

Konec štvanice na zajíce.   Obraz namaloval Johann Georg de Hamilton (1672–1737) při svém pobytu na zámku Hluboká v letech 1707 a 1708, kam jej pozval kníže Adam František ze Schwarzenbergu, aby vyzdobil rozměrnými obrazy velký zámecký sál nově postaveného zámku Ohrada. Na obraze nacházíme velice věrné portréty důležitých osobností tehdejšího schwarzenberského dvora, včetně vrchního lovčího Jana Zikmunda Dreschera z Kadaně a knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu. S největší pravděpodobností nám zde zanechal autoportrét i sám malíř, a to v podobě sokolníka, který upřeně hledí na diváka. Foto: z fondů Národního památkového ústavu.

bottom of page