Vážení přátele,
blíží se nám Valná hromada Klubu chovatelů chrtů (KChCh), na které bude projednáván návrh, aby se chrti zařadili mezi tzv. lovecká plemena. Toto hlasování je jen první, ale důležitý krok v dlouhé cestě, která nás čeká. Pokud se Valná hromada KChCh usnese, že KChCh podá na Českomoravskou kynologickou jednotu (ČMKJ) „Žádost o zařazení X. sk. FCI do „Přehledu plemen, která mohou získávat loveckou upotřebitelnost“, protože jsou naplněny všechny podmínky k podání této žádosti,
bude pak na rozhodnutí, zda ČMKJ žádosti vyhoví.
Jen pro formu upozorňuji, že Valné hromady a hlasování se může zúčastnit pouze člen KCHCh!
V případě vyhovění žádosti, budou chrti pouze zapsáni do přehledu, který slouží pouze k tomu, že určuje, která plemena mohou skládat zkoušky z výkonu loveckých psů a tím získat loveckou upotřebitelnost. Žádná povinnost pro majitele, nebo změna klasifikace skupiny chrtů tím nevzniká.
Pro běžného majitele tak žádná změna, oproti současnému stavu, nenastane. Snad jen s výjimkou toho, že oproti současnému stavu jej nebude smět myslivecká stráž ani myslivecký hospodář usmrtit, když utečou za zvěří. Chrti, tím, že by se stali loveckými plemeny, získali ochranu Zákonem o myslivosti ve smyslu ust. § 14 odst. 1 písm. e) a § 35 odst. 4 písm. e) zak. č. 449/2001 Sb. To ale neznamená, že by každý mohl chrta pouštět na zvěř, jak se mu zlíbí. Lovit s chrtem by směla jen oprávněná osoba (držitel loveckého lístku) a pes by měl mít splněnou příslušnou zkoušku z výkonu.
Mnoho se však změní pro ty, kteří by o tuto aktivitu s chrty měli zájem a rádi by se stali chrtníky.
„Chrtníci slovou myslivci, kteří se zanášejí chováním, cvičením a užíváním chrtů“, napsal František Špatný v knize Mluva myslivecká z roku 1876 a stejně jako nazýváme lovecké využití dravců sokolnictví, hovoříme v případě loveckého využití chrtů o chrtnictví. Vznik chrtnictví, tedy lovu zvěře za použití cvičených chrtů, sahá až do období mladší doby kamenné. Na našem území byli chrti prokazatelně využíváni jako lovečtí psi již v období Velkomoravské říše, kdy byly zakládány první tzv. chrtnické dvorce. V historických pramenech obce Labské Chrčice u Přelouče lze nalézt zmínku, že: „Kde nynější osada se nalézá, stával dvůr, náležející knížeti Soběslavu I. Chovali
v něm chrty.“ Ve stejném období se předpokládá vznik dalšího chrtnického dvorce, obce Polní Chrčice u Ohařů. Značná obliba lovu s chrty pokračovala i po zániku Velké Moravy (r. 907). Chrtníky u Přelouče, byly založeny pravděpodobně za krále Vratislava II. (1033–1092). Využívání chrtů jako loveckých psů je na našem území zaznamenáno v mnoha literárních i uměleckých dílech v průběhu celého středověku, novověku až do období moderních dějin. Samotný lov s chrty není však to jediné o co nám v Klubu chrtníků jde, avšak bez toho, aby se z chrtů
stala lovecká plemena se neobejdeme ani v jednom z našich vysněných cílů.
1. MOŽNOST SKLÁDAT S CHRTY LOVECKÉ ZKOUŠKY – Klubem chrtníků byl sestaven Zkušební řád pro polní zkoušky chrtů, který bude předložen ČMMJ ke schválení.
2. MOŽNOST POŘÁDAT CHRTNICKÁ SETKÁNÍ – společenské akce s důrazem na zachovávání tradic chrtnictví – Klubem chrtníků byla sepsána kniha Chrtnictví v myslivecké praxi, která pojednává o historii chrtnictví, tradicích, výcviku a použití chrta jako loveckého psa.
3. MOŽNOST NOMINOVAT CHRTNICTVÍ NA SEZNAM NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY A TAKÉ NA SEZNAM NEHMOTNÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ UNESCO – Klub chrtníků bude jak nositelem statku, tak navrhovatelem a za tímto účelem byla sepsána kniha Chrtnictví – zapomenuté umění lovu. Důležité je podotknout, že Mezinárodní úmluva UNESCO má vyšší právní sílu než národní zákony, chrtnictví by tak poskytovala právní ochranu a nebylo by možné jej zakázat v zemích, kde je zapsáno.
Snaha o zapsání chrtů do tzv. „Přehledu plemen, která mohou získávat loveckou upotřebitelnost“ není iniciována touhou „zabíjet s chrty zvěř“, ale snahou o znovuobnovení chrtnictví, jako součásti české myslivosti, možnosti vytvořit komunitu lidí se stejnými zájmy a společně usilovat o splnění stanovených cílů. Jiří Andreska napsal ve své knize Tisíc let myslivosti z roku 1993, že: „Význam chrtů jako loveckých psů je u nás i v jiných zemích už jen historický. Žijeme však v době renesance mnoha
historických oborů lidských zájmů a činností, jako je sokolnictví, stará hudba, zpěv, šerm a jiné. Je možné, že dojde i k obnovení chrtích lovů, abychom znovu viděli ladnost a krásu běhu těchto výjimečných psů.“
Comentários